Americký prezident Donald Trump v pátek 26. června 2026 vyjádřil hrozbu, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží z těch zemí, které se rozhodnou zavést daň z digitálních služeb na americké firmy. V příspěvku na své sociální síti Truth Social uvedl, že toto clo zcela nahradí všechny obchodní smlouvy mezi USA a těmito zeměmi. Trump tak reagoval na probíhající jednání v několika evropských státech, které zvažují zavedení takovéto daně. Tento krok by mohl znamenat zásadní změnu v obchodních vztazích mezi USA a EU, neboť by výrazně ovlivnil vývoz zboží do Spojených států. Podle Trumpa jde o nespravedlivé a diskriminační opatření, které by mělo přímý dopad na americké technologické firmy.
Evropská komise, zastoupená mluvčím Olofem Gillem, označila hrozbu Trumpa za jednostrannou a neodůvodněnou. Gill uvedl, že pokud by skutečně došlo k zavedení těchto cel, EU zareaguje rychle a rozhodně, aby ochránila svá práva a regulační autonomii. Dodal, že zdanění technologických společností je legitimním krokem, který se vztahuje na všechny velké firmy bez ohledu na jejich původ. Tento názor sdílí řada evropských států, které se snaží regulovat činnost amerických technologických gigantů na svém území. Trumpova hrozba tedy přišla v době, kdy se EU snaží vyjednat spravedlivější podmínky pro zdanění digitálních služeb.
Konflikt mezi USA a Evropou ohledně digitálních daní
Trump se dlouhodobě staví proti snahám o zdanění a regulaci amerických technologických firem, což potvrdil i v minulosti. Již loni pohrozil zavedením nových cel na veškeré zboží z těch zemí, které by se rozhodly k zavedení digitálních daní přistoupit. V příspěvku na své sociální síti v srpnu 2025 označil digitální daně za nástroj, který je navržen tak, aby poškodil nebo diskriminoval americké technologie. V posledním vyjádření se Trump zaměřil zejména na evropské země, které plánují zavést tuto daň pro americké firmy. Je zřejmé, že se situace kolem digitálních daní stává klíčovým bodem v obchodních jednáních mezi USA a EU, přičemž hrozba cel by mohla vyvolat další napětí v těchto vztazích.
V rámci těchto obchodních jednání se očekává, že do 4. července 2026 by měly USA a EU dospět k dohodě o clech, která by omezila cla na většinu vývozů z EU na 15 procent. Trump nicméně varoval, že jakékoliv nové clo by mělo přednost před jakýmikoliv obchodními dohodami, a to bez ohledu na to, zda byly již schváleny nebo podepsány. Tento postoj může mít dalekosáhlé důsledky pro obchodní vztahy mezi Spojenými státy a Evropskou unií, a to zejména v kontextu nedávných snah o liberalizaci obchodu a zajištění spravedlivějších podmínek pro všechny zúčastněné strany.
Francie a její digitální daň
Francouzský prezident Emmanuel Macron v reakci na Trumpovu hrozbu prohlásil, že Francie se nepodvolí tlaku ze strany USA a nezruší svou daň z digitálních služeb, kterou zavedla již v roce 2019. Tato daň činí tři procenta z výnosů z digitálních služeb, které nadnárodní technologické společnosti generují v zemi, pokud jejich příjmy v zemi překračují 25 milionů eur a celosvětové tržby přesahují 750 milionů eur. Cílem této daně je zdanit příjmy, které tyto firmy generují v jednotlivých zemích, a to především s ohledem na to, že většina těchto společností vykazuje vysoké zisky, a přitom má minimální daňovou zátěž v zemích, kde působí. Tímto způsobem se Francie snaží nastavit rovné podmínky pro všechny firmy, a to i ty zahraniční, které na jejím území podnikají.
Digitální daň se stala kontroverzním tématem globálně, přičemž mnoho zemí, nejen Francie, se snaží najít způsoby, jak regulovat a zdanit příjmy technologických gigantů. Tento trend však vyvolává obavy v USA, kde se mnozí domnívají, že takovéto kroky by mohly poškodit americké firmy a jejich konkurenceschopnost. Vzhledem k tomu, že se situace vyvíjí, je jasné, že téma digitálních daní zůstane i nadále klíčovým bodem v mezinárodních obchodních vztazích a debatách o spravedlivém zdanění v digitálním věku.
