Podle Asociace českého carsharingu využívá v České republice sdílená auta v roce 2026 již 2149 řidičů, což je výrazný nárůst oproti pouhým 30 uživatelům v roce 2014. Tento skokový vzestup v počtu uživatelů ukazuje na rostoucí zájem o sdílenou mobilitu, která se stává alternativou pro tradiční vlastnictví automobilu. Mezi uživateli jsou přitom nejen lidé, kteří auto potřebují příležitostně, ale také rodiny, které zvažují, zda je druhé auto v domácnosti skutečně potřebné. Sdílená vozidla se tak stávají častou volbou pro víkendové výlety, dovolené či běžné cestování po městě.
Jedním z příkladů je Pavel Kříž, který žije na Letné. Ten uvádí, že vlastnit dvě auta v této lokalitě je nepraktické, zejména kvůli problémům s parkováním. „Po městě většinou jezdím MHD, ale když potřebuji jet za klientem mimo centrum nebo kousek za Prahu, půjčím si sdílené auto. Naše vlastní auto využívá hlavně partnerka, která vozí děti na kroužky a jezdí s ním do práce,“ popisuje Kříž. Tento způsob využívání sdílených vozů ukazuje na změnu v přístupu k mobilitě, kdy lidé více přemýšlejí o efektivitě a nákladech spojených s vlastněním vozidla.
Generální manažer Bolt Drive pro Českou republiku, Patrik Piščák, potvrzuje, že rodiny ve věku 30 až 50 let jsou silnou základnou zákazníků carsharingových služeb. Zákazníci se často rozhodují, že druhé auto nepotřebují, a využívají sdílené vozy pouze příležitostně, například na výlet nebo na nákupy. Tento trend je patrný i u mladší generace, která se rozhoduje pro sdílenou mobilitu jako standard. „Starší generace již auto zpravidla vlastní, ale sdílené auto využívají jako doplněk,“ dodává Šimon Antropius ze společnosti Anytime. V letošním roce se podle jeho slov zvýšil zájem o sdílená auta o 40 procent ve srovnání s minulým rokem.
Využití sdílených vozů mezi mladými lidmi
Rostoucí zájem o sdílená vozidla není omezen pouze na rodiny, ale také na mladé lidi do 30 let. Ti často odkládají koupi vlastního automobilu, protože nejezdí každý den a nemají dostatek financí na údržbu vlastního vozidla. Beáta Čiverná, devatenáctiletá studentka, uvádí, že sdílené auto využívá jednou až dvakrát týdně. „Nejsem si jistá, jestli bych chtěla vlastnit auto, když ho nepotřebuji každý den,“ říká. Podobně se vyjadřuje i Hristofor Velikov Hristoforov, který oceňuje, že nemusí platit dálniční známku ani pojištění. „Servis a opravy hradí firma a většinou nemusím řešit ani palivo,“ dodává.
Podle Patrika Piščáka z Bolt Drive tato generace vnímá sdílenou mobilitu jako přirozený standard, nikoli jako kompromis. Je to pozitivní zpráva pro města, jako je Praha, kde je tlak na snížení počtu aut v ulicích a zlepšení kvality ovzduší. Kateřina Mikšovská ze společnosti Louda Auto, provozující službu CAR4WAY, také uvádí, že zájem o carsharing jako flexibilní alternativu k vlastnictví vozidla dlouhodobě roste. „Carsharing stále více oslovuje lidi, kteří nechtějí nést náklady spojené s vlastnictvím auta, jako jsou pojištění, údržba nebo parkování,“ dodává.
Budoucnost sdílených vozů v Česku
Budoucnost sdílených vozů v České republice vypadá slibně. Zatímco v minulosti bylo vlastnictví automobilu považováno za symbol úspěchu, současné trendy ukazují, že mladší generace preferuje flexibilitu a ekonomické úspory, které sdílené vozy nabízejí. Provozovatelé carsharingových služeb se proto musí přizpůsobit potřebám trhu a nabídnout služby, které uspokojí rostoucí poptávku. To zahrnuje nejen rozšíření flotily vozidel, ale také zlepšení uživatelského rozhraní aplikací a zákaznického servisu. Sdílená mobilita se tak stává nedílnou součástí městské dopravy, což přispívá k udržitelnosti a změně našeho pohledu na mobilitu.
