V pátek večer, na chorvatském ostrově Dugi otok, vypukl rozsáhlý požár, který vyvolal obavy mezi místními obyvateli i turisty. Hasiči, kteří se snaží dostat plameny pod kontrolu, čelí komplikovanému terénu, který je porostlý hustým křovím. Šéf zadarských hasičů, Matej Rudić, uvedl, že požár je ve fázi plného rozhoření a situace je velmi vážná. Oheň ohrožuje nejen přírodu, ale i budovy, které je třeba chránit. Na ostrov byly proto přivolány posily, aby pomohly s hašením, což ukazuje na závažnost situace.
Hasiči z obcí Sali a Božava pracují na místě, ale posily, které dorazily trajektem, zahrnují zhruba patnáct vozidel s hasiči, kteří dosud hasili požár na pevninské části nedaleko Zadaru. Informace o požáru na Dugi otoku přicházejí v době, kdy hasiči stále bojují s dalším požárem v oblasti Omiš, kde úřady musely evakuovat více než dva tisíce lidí, včetně několika set českých turistů. Vzhledem k tomu, že požár na Dugi otoku se rozšiřuje, hasiči se snaží co nejrychleji dostat plameny pod kontrolu, ale terén je pro jejich práci velmi obtížný.
Požár v Omiši a jeho následky
V Omiši, který se nachází jižně od Splitu, hasiči v pátek večer dostali pod kontrolu další požár, který byl označován za jeden z nejhorších v historii Chorvatska. Bohužel, požár si vyžádal i oběti; jedna žena zemřela a více než třicet lidí bylo zraněno, z nichž část byla hospitalizována. Tento incident vedl k evakuaci tisíců lidí, což znamenalo obrovský zátěž pro místní úřady a záchranné služby. Shořelo také mnoho domů, což mělo devastující dopad na místní obyvatele a jejich majetek. Situace v Omiši i na Dugi otoku je důkazem vážnosti podmínek, které v Chorvatsku panují v důsledku sucha a vysokých teplot, což přispívá k častějšímu vzniku požárů.
Vliv klimatických podmínek na požáry v Chorvatsku
Podle agentury AFP od začátku roku lesní požáry v Chorvatsku zasáhly na deset tisíc hektarů území, což představuje dramatický nárůst o 75 procent ve srovnání se stejným obdobím v roce 2022. Tato situace ukazuje na zhoršující se klimatické podmínky, které zvyšují riziko vzniku požárů. Kromě sucha a vysokých teplot se na vzniku požárů podílí také vylidňování vnitrozemí, což vede k zarůstání krajiny křovím a stromy. Tento trend může mít dlouhodobé důsledky pro životní prostředí a bezpečnost obyvatel. Odborníci varují, že pokud nedojde k zásahům a změnám v přístupu k ochraně krajiny, mohou se rozsáhlé požáry v Chorvatsku v budoucnu opakovat každoročně, což by mělo dalekosáhlé následky pro ekosystémy a místní komunity.
