Česká armáda se chystá na modernizaci svých sil a plánuje do roku 2028 investovat přibližně 1,9 miliardy korun do pořízení zhruba třech tisíc dronů. Tento krok oznámil ministr obrany Jaromír Zůna, který uvedl, že armáda se tímto způsobem přizpůsobuje aktuálním trendům a zkušenostem získaným z moderních konfliktů, zejména z ruské války proti Ukrajině. Drony se stávají klíčovým prvkem v boji, mění podobu bojiště a umožňují vojákům efektivně sledovat pohyb nepřítele, navádět jednotky nebo provádět průzkum. Nové bezpilotní prostředky by měly posílit schopnosti armády v rámci výstavby do roku 2040.
S těmito novými drony armáda plánuje zavést i inovativní koncepci jejich využití, která bude zahrnovat autonomní a bezpilotní prostředky. Podle ministra Zůny by operační koncepce měla být dokončena ještě letos. Tímto krokem se armáda snaží reagovat na hrozby, které moderní konflikty přinášejí, a zajistit si tak lepší ochranu a efektivitu na bojišti. Velitel 53. pluku průzkumu a elektronického boje Ivan Mahr upozornil na to, že hrozba použití dronů na různých letových hladinách a vzdálenostech znamená, že bezpečný týlový prostor v podstatě zmizel. Armáda se tak musí zaměřit na rozptýlení jednotek a adaptaci na nové podmínky boje.
Nové výcvikové středisko v Písku
V rámci tohoto nového přístupu bude výcvik armádních operátorů probíhat také v Písku, kde firma Primoco UAV otevřela první certifikované výcvikové středisko NATO pro vojenské drony na světě. Toto středisko je určeno nejen pro armádní piloty, ale i pro operátory civilních složek, jako jsou policie nebo záchranářské týmy. Vojáci budou muset prokázat schopnost manuálního řízení dronů a připravit se na nenadálé situace, jako je například výpadek motoru. Teoretická i praktická část výcviku zabere několik desítek hodin, což ukazuje na náročnost a důležitost přípravy na ovládání těchto technologií.
Tuzemské drony vyráběné firmou Primoco UAV mají několik pozoruhodných vlastností. Podle výrobce dokážou vydržet ve vzduchu až patnáct hodin, uletět vzdálenost až patnáct set kilometrů a dosáhnout rychlosti kolem 150 kilometrů za hodinu. Tyto bezpilotní letouny již byly nasazeny například v Portugalsku při boji s pašeráky drog nebo na Ukrajině, kde se účastní přímo bojových operací. Drony jsou schopné detekovat cíle, identifikovat je a následně předat informace ostatním složkám armády, které mohou cíle zničit. Tato schopnost je dnes v moderním boji klíčová a armáda se snaží maximálně využít technologické pokroky, které drony nabízejí.
Budoucnost bezpilotních letounů
Posádku větších bezpilotních letounů tvoří pilot a operátor senzorů, kteří mohou pracovat jak v jedné lokalitě, tak i odděleně díky satelitnímu spojení. Tento přístup zvyšuje flexibilitu a efektivitu operací. Drony budou moci pracovat nejen na vojenských misích, ale i v civilním sektoru, což ukazuje na jejich široké využití. Vzhledem k rostoucím hrozbám a stále komplexnějším situacím na bojišti se dá očekávat, že bezpilotní letouny budou i nadále hrát klíčovou roli v modernizaci armády. S postupem času se očekává, že armáda České republiky bude schopna lépe reagovat na aktuální výzvy a posílit svou obranyschopnost v měnícím se strategickém prostředí.
