Polsko se dostává do napjaté situace vůči Ukrajině, když varšavský prezident oficiálně odňal ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému nejvyšší vyznamenání. Důvodem je dekret, kterým Zelenský pojmenoval elitní armádní jednotku po hrdinech Ukrajinské povstalecké armády (UPA), což vyvolalo obrovský rozruch v Polsku. Pro Poláky je toto pojmenování urážkou památky obětí volyňského masakru, kdy ukrajinští nacionalisté zabili desítky tisíc polských civilistů během druhé světové války.
Analytik Jan Lupoměský shrnuje, že polsko-ukrajinské vztahy, které se po ruské invazi na Ukrajinu vyznačovaly silnou solidaritou, nyní procházejí zásadními změnami. Zatímco na začátku konfliktu byla polská podpora Ukrajině motivována emocemi a vděkem, v současnosti se přístup Varšavy mění na chladný pragmatismus. Poláci si uvědomují, že ukrajinská armáda hraje klíčovou roli v udržování ruské hrozby na distanc, avšak dřívější nadšení z podpory se vytrácí.
Podle Lupoměského Poláci pociťují zklamání z ukrajinského přístupu, který se zdá být stále více samozřejmým. V prvních měsících války Polsko aktivně burcovalo Západ k pomoci Ukrajině v době, kdy západní Evropa byla spíše pasivní. Nyní však Varšava cítí, že její klíčová role byla opomjena a Ukrajina se neprojevuje dostatečně vděčně za polskou pomoc.
Současný konflikt vyvolal také silné historické emoce, přičemž vzpomínky na volyňský masakr zůstávají v Polsku živé. Na druhou stranu, pro většinu Ukrajinců jde o událost, o které se v jejich historickém povědomí příliš nemluví. Banderovci, kteří byli za války považováni za bojovníky proti sovětské okupaci, jsou pro Ukrajince symbolem odporu, zatímco pro Poláky představují tragédii a ztrátu jejich rodinných příběhů.
Historické rány se tak opět otevírají, když Poláci vyjadřují nespokojenost s nedostatečným uznáním historických křivd. Například území dnešní západní Ukrajiny bylo v minulosti součástí Polska a po druhé světové válce byly polské rodiny násilně přesídleny. Mnoho Poláků má v rodině příběhy, které se k těmto událostem vážou, což ještě více prohlubuje rozpor mezi oběma národy.
V prvních měsících ruské invaze tak Poláci odsunuli historické otázky stranou, avšak situace se po čtyřech letech mění a návrat k historické sebereflexi je nevyhnutelný. Vznikající napětí mezi Polskem a Ukrajinou by mohlo mít dalekosáhlé důsledky nejen pro obě země, ale také pro celou regionální bezpečnost a spolupráci v rámci EU.
