Česká republika, země bohaté historie a kultury, si po celý rok připomíná řadu významných dnů a svátků, které odrážejí jak její státní a politický vývoj, tak i hluboce zakořeněné křesťanské a lidové tradice. Tyto dny pracovního klidu, i ty, které jsou „pouze“ významnými dny, tvoří důležitou součást národní identity a společenského života. Poznání českých svátků nabízí fascinující pohled na to, jak národ vnímá svou minulost, duchovní dědictví a společenské hodnoty.
Svátky v České republice se dělí na státní svátky (připomínající klíčové momenty v historii) a ostatní svátky (především křesťanské a mezinárodní, které jsou také dny pracovního klidu).
I. Státní svátky: Pilíře české státnosti
Státní svátky jsou dny pracovního klidu, které mají za úkol připomínat a ctít nejdůležitější události české a československé historie.
| Datum | Název svátku | Význam a historický kontext |
| 1. leden | Den obnovy samostatného českého státu (a Nový rok) | Připomíná den vzniku samostatné České republiky v roce 1993, po rozdělení Československa. Zároveň se slaví příchod Nového roku. |
| 8. květen | Den vítězství | Připomíná ukončení druhé světové války v Evropě v roce 1945. Je dnem úcty k obětem války a hrdinům, kteří bojovali za svobodu. |
| 5. červenec | Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje | Věrozvěsti, kteří v roce 863 přišli na Velkou Moravu šířit křesťanství ve staroslověnštině a přinesli hlaholici (základ cyrilice). Klíčový moment pro slovanskou vzdělanost. |
| 6. červenec | Den upálení mistra Jana Husa | Připomíná reformátora a náboženského myslitele, který byl v roce 1415 upálen v Kostnici. Symbol boje za pravdu, náboženskou svobodu a české národní sebeuvědomění. |
| 28. září | Den české státnosti | Svátek spojený s úmrtím knížete Václava, patrona českého státu, který je symbolem národní tradice a křesťanských kořenů. Je to připomínka kontinuality české státnosti. |
| 28. říjen | Den vzniku samostatného československého státu | Nejdůležitější státní svátek, slaví vznik samostatné Československé republiky v roce 1918. Představuje naplnění touhy po národní nezávislosti. |
| 17. listopad | Den boje za svobodu a demokracii | Připomíná dvě události: uzavření českých vysokých škol nacisty v roce 1939 a začátek Sametové revoluce v roce 1989, která vedla k pádu komunistického režimu. Symbolizuje odpor proti totalitě. |
II. Ostatní svátky: Křesťanství a tradice
Tyto dny jsou také dny pracovního klidu a jsou úzce spjaty s křesťanským kalendářem nebo mezinárodními tradicemi.
| Datum/Období | Název svátku | Význam a tradice |
| Pohyblivé | Velký pátek | Připomíná ukřižování Ježíše Krista. V Česku je dnem pracovního klidu teprve od roku 2016. Je spojen s postem a tichou pietou. |
| Pohyblivé | Velikonoční pondělí | Vrchol oslav zmrtvýchvstání Krista. Lidové tradice: pomlázka (šlehání žen a dívek proutky spletenými z vrbového proutí pro zdraví), barvení vajíček. |
| 1. květen | Svátek práce | Mezinárodní svátek, který připomíná boj za osmihodinovou pracovní dobu. V Česku je také neformálně vnímán jako Svátek lásky, spojený se zvykem polibku pod rozkvetlým stromem (třešeň, bříza). |
| 24. prosinec | Štědrý den | Nejdůležitější den Vánoc v Česku, den pracovního klidu od 12:00. Vrcholí štědrovečerní večeří (tradičně kapr s bramborovým salátem) a rozdáváním dárků, které nosí Ježíšek. |
| 25. prosinec | 1. svátek vánoční (Boží hod vánoční) | Slaví narození Ježíše Krista. Čas rodinných setkání, návštěv a svátečního oběda (často pečená drůbež). |
| 26. prosinec | 2. svátek vánoční (Svátek sv. Štěpána) | Pokračování vánočních oslav, spojené s tradicí koledování. |
III. Významné dny: Důležité připomínky
Kromě svátků, které jsou dny pracovního klidu, existuje řada významných dnů, které připomínají další události nebo osobnosti, ale nejsou dny pracovního klidu. Mezi nejdůležitější patří:
- 27. leden: Den památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti.
- 8. březen: Mezinárodní den žen (MDŽ).
- 5. květen: Květnové povstání českého lidu.
- 27. červen: Den památky obětí komunistického režimu (den popravy Milady Horákové).
- 21. srpen: Den památky obětí invaze a následné okupace vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968.
- 11. listopad: Den válečných veteránů.
IV. Nejvýznamnější svátky a doprovodné tradice
Některé svátky vynikají bohatostí a hloubkou lidových a společenských tradic:
Vánoce a Nový rok
Vánoční období je v Česku zdaleka nejdůležitějším svátečním časem. Začíná Adventem, kdy se zapaluje adventní věnec a peče se vánoční cukroví. Kulminuje na Štědrý den, kdy se dodržuje řada zvyklostí: půst (až do večeře), aby bylo vidět „zlaté prasátko“, lití olova, rozkrajování jablek a hlavně čekání na Ježíška. Štědrý den a oba vánoční svátky jsou primárně dny rodinné pohody a klidu. Přechod do nového roku je pak spojen s hlučnými oslavami Silvestra a na Nový rok se tradičně jí čočka, aby se v novém roce „držely peníze“.
Velikonoce
Velikonoce jsou pohyblivým svátkem jara a největším křesťanským svátkem, ale v Čechách silně přežívají i pohanské, jarní tradice spojené s plodností.
- Zelený čtvrtek (pečení jidášů), Velký pátek (klid a půst), Bílá sobota (vzkříšení, příprava pokrmů, pletení pomlázky).
- Velikonoční pondělí je spojeno s pomlázkou – rituálním vyšleháním dívek a žen spletenými proutky pro zdraví a mládí. Za to koledníci dostávají malovaná vajíčka a mašle na pomlázku.
První máj (Svátek práce a lásky)
Zatímco 1. květen je oficiálně Svátek práce, pro Čechy je neodmyslitelně spojen s romantickými tradicemi. Pár by se měl políbit pod rozkvetlým stromem (nejlépe třešní), aby jejich láska kvetla po celý rok.
Závěrem lze říci, že svátky v České republice tvoří pestrou mozaiku, kde se protíná hluboká úcta k dějinám (1918, 1989), tisícileté křesťanské tradice (Vánoce, Velikonoce, Cyril a Metoděj) a jedinečné lidové zvyklosti. Tyto dny jsou pro Čechy nejen příležitostí k odpočinku, ale především k reflexi národní identity a k udržování silných rodinných a společenských vazeb.