„S ohledem na situaci po požáru je pro mě primárním cílem stabilizace vztahů s obcemi,“ řekl Kříž poté, co ministr životního prostředí Marian Jurečka (KDU-ČSL) podepsal jeho jmenovací dokumenty.
Jeho předchůdce ve funkci Pavla Bendu ke konci září odvolala tehdejší ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (KDU-ČSL) právě s odůvodněním, že nedostatečně komunikoval s obcemi a nezvládl krizové řízení při požáru, který v létě v Českém Švýcarsku zasáhl přes tisíc hektarů území.
Kříž řekl, že objede všechny obce ještě před plánovaným jednáním rady parku. „V minulosti už jsem kritické vztahy s obcemi řešil a doufám, že se mi to podaří i v současnosti,“ dodal.
Zvládnutou komunikaci s obcemi, jejich obyvateli i Ústeckým krajem od nového ředitele očekává i Jurečka, řekl. Předpokládá, že se spolu s Křížem se zástupci obcí a kraje setká na začátku prosince.
Kříž uvedl, že očekává intenzivní debatu s obcemi a členy rady národního parku o poznatcích z požáru, následně by se podle něj měly tyto argumenty zohlednit v zásadách péče o chráněné území. Výstupy odborné studie zadané ministerstvem životního prostředí i hasičského záchranného výboru by měly podle Kříže být v nejbližší době a po prodebatování možností protipožárních opatření s nimi plánuje seznámit i veřejnost.
V oblastech po požáru Kříž preferuje přirozenou obnovu přírody s výjimkou okolí obcí, které by mělo být osázeno dřevinami zpomalujícími šíření ohně. Bezpečnostní těžba souší v okolí některých obcí už začala, připomněl.
Silnější spolupráce s Německem
Z turistických tras, na jejichž obnovu by se měl národní park soustředit, Kříž jmenoval Gabrielinu stezku z Mezní Louky k Pravčické bráně a také trasy soutěskami říčky Kamenice. U nich chce počkat na výsledky studie České geologické služby. „Protože péče o národní park a zajištění bezpečnosti obyvatel, jejich majetku, a samozřejmě návštěvníků je prvořadá,“ řekl Kříž.
České Švýcarsko je nejmladší národní park v Česku, má rozlohu zhruba 79 kilometrů čtverečních. Území tvoří unikátní pískovcová skalní města, kaňony, rokle a neporušené nebo jen málo pozměněné původní ekosystémy.
Oblast je součástí Česko-saského Švýcarska, na německé straně je o deset let déle chráněna jako národní park Saské Švýcarsko. „Proto považuji za nezbytné navázat na kvalitní přeshraniční spolupráci a nejen v obvyklých věcech, ale ve vazbě na jejich výstupy a odborné poznatky ve vztahu k požáru,“ dodal Kříž.
